„Je to dlouhý příběh,… plný dobrodružství, zklamání, úspěchu, životních zkušeností a pikantností. Nedá se zveřejnit celý, protože by vydal na obsáhlou knihu a tak jsem sepsal důležité mezníky historie společnosti Novabrik v České republice. Myslím si, že by tento příběh neměl zůstat skrytý.“ Ing. Zdeněk Křivinka

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Psal se rok 1996, kdy jsem se s kolegou rozhodl založit firmu pro výrobu betonového zboží Krystal-stavby, s.r.o. Pronajali jsme si vysloužilou zemědělskou stavbu od Agro Sebranice v obci Lezník u Poličky a zakoupili technologii poloautomatického lisu.

 

Měl jsem touhu betonářskou výrobu zdokonalovat, inovovat. Z tohoto důvodu jsem s kolegou v dubnu 1997 navštívil stavební výstavu BAUMA v Mnichově. Narazili jsme na expozici firmy BESSER Company z USA. Stánek obsahoval mnoho exponátů a na informačním pultě stál malý model skladby cihel. Ten mě nadchnul. Chtěl jsem vědět víc. Polsky mluvící vystavovatel nám sdělil, že je to jeden z mnoha výrobků, který umí jejich stroje vyrobit. Tvrdil, že to v Evropě nikdo nevyrábí. Jako vychytralí Češi jsme pořídili pár fotografií s myšlenkou, že výrobu cihliček zvládneme sami. Dnes už vím, že fotografií se podařilo získat asi 10% celého know-how výrobku.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Byl duben roku 1997. Trvalo mi dva roky, než se mi podařilo dokončit návrh odvětraného pláště na základě fotografie a zaregistrovat ochrannou známku Veneerstone. Mezitím se náš finanční společník rozhodl skončit a odvezl si celou výrobní technologii, kterou už nikdy nepostavil. Naštěstí nevěděl nic o novém projektu, byla to příležitost. Ovšem stávající kolega s 50% podílem a byl zásadně proti. Dalo hodně úsilí přesvědčit ho o správnosti naší cesty.

 

Nechali jsme zkonstruovat jednoduchou štípačku a do výroby zadali formu na cihlu Veneerstone. Výrobek se měl více dostávat do povědomí na českém trhu, natiskly se propagační materiály a obchodní zástupci jej nabízeli společně s betonovými tvárnicemi. Jeden z prodejců, jenž měl zájem o dřevostavby, navštívil počátkem dubna 1999 stavební veletrh v Brně. Expozici s kanadskými dřevostavbami zde měl opět polák. Předal našemu prodejci letáky včetně informace, že mu může s dřevostavbou zajistit i fasádu Novabrik! Podoba výrobku byla neuvěřitelná. Ihned se ke mně zpráva dostala. Na internetu jsem zadal Novabrik a i přes neznalost angličtiny jsem dokázal přečíst - World patent pending! Co dál? Nechtěl jsem s výrobou pokračovat a vystavovat firmu riziku, kdy bychom s největší pravděpodobností možná skončili u mezinárodního soudu. Zbyla tedy ta nejrozumnější cesta. Musím se s těmi lidmi spojit a najít společné řešení.

 

No jo, ale jak, když neumím anglicky? Napsal jsem v češtině dopis ve znění: „Dobrý den, jsme česká firma a vyrábíme velmi podobný výrobek jako vy v Kanadě. Protože váš výrobek je patentovaný, chtěli bychom vás požádat o spolupráci. Těším se na odpověď. S pozdravem ….“ Text jsem vložil do česko-anglického překladače, zkopíroval jsem překlad, vložil do zprávy a odeslal. Dnes vím, že můj anglický email asi nedával příliš smysl. Čekání na odpověď bylo dlouhé. Třetí den pozdě odpoledne přišla krátká odpověď: „Yes, we know about you. Be careful, we have patent. Best regards.“ Odpověď jsem sice obdržel, ale nebyla pro mne uspokojivá. Rozhodl jsem se kontaktovat člověka, který nám dělal překlady. Jmenoval se George Rozehnal. Nabídl mi pomoc. Shodou okolností odjížděl následující týden do Toronta. Řekl mi, že se pokusí vše vykomunikovat. Čekal jsem na zprávy od George. Byly to hodně dlouhé dny. Obdržel jsem zprávu „vše je vyjednáno, čekají, až přijedeš“. Dostal jsem zvací dopis podepsaný prezidentem Novabrik International panem Luckem Vaillancourtem. Následovalo vyřízení víza a 23.5.1999 jsem již seděl v letadle směr Montreal. Nemusím zmiňovat, že můj obrovský handicap byla jazyková bariéra. Celou dobu jsem si přál, aby na mě George čekal v příletové hale. Spadl mi obrovský kámen ze srdce, když jsem ho uviděl. Další neznámou byl viceprezident Novabriku, se kterým jsme se měli setkat na tom stejném místě. Po několika minutách se objevil sebevědomý muž okolo čtyřicítky, vyšší sportovní postavy, který někoho vyhlížel. George se ho zeptal, zda čeká návštěvu z Česka a zda se jmenuje pan Simon Gauthier. A on se širokým úsměvem odpověděl - „Yes!“

 

        Pan Gauthier nás zavezl na hotel. Sdělil nám, že jsme dnes večer pozváni na večeři s prezidentem Novabriku. Večer jsme tedy odjeli do Klubu anglických gentlemanů. V jednom ze salonků na nás již čekal pan Luc Vaillancourt. Byl jsem požádán o sdělení svého požadavku. Řekl jsem jim náš příběh. Zůstali v úžasu, když slyšeli, že můj vývoj pro Veneerstone trval pouze dva roky. Novabrik a systém fasády byl vyvíjen a zkoušen mnoho let týmem odborníků na stavebním institutu v Torontu. Otcem výrobku byl pan Michel Bouchard, výrobní inženýr firmy Alba Produitcs Inc. Na této pracovní večeři jsem obdržel návrh na spolupráci v podobě licenční smlouvy. Smlouvu jsem podepsal a odjížděl z Montrealu domů a cítil se jako král. V kufru jsem měl podepsanou smlouvu a malý vzorník cihel.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Nápad přišel.

 

Budeme vyrábět cihly vibrolitím! Šlo o náročnou výrobu s vysokým odpadem. Byl květen 2000 a my jsme konečně začali vyrábět. Objednávek bylo mnoho a jediným řešením byla strojová výroba. Začal jsem horečně hledat financování. České banky ani fond rizikového kapitálu nám úvěr neposkytly nebo pouze za velmi nevýhodných podmínek.

 

Blížil se srpen 2000 a s ním návštěva z kanadského Novabriku. Požádal jsem George, zda by se pokusil oslovit některou z kanadských bank ohledně financování. V tomto okamžiku tento muž vstoupil podruhé významnou měrou do mého podnikatelského života. Nelze zapomenout na jeho slova, kdy mi řekl, kanadské banky Ti nepůjčí, ale já mám lepší nápad. Zkus oslovit přímo poskytovatele výrobní licence! Stalo se. V srpnu 2000 navštívil naši „manufakturu“ pan Simon Gauthier a prezident firmy pan Luc Vaillancourt. Měl jsem obavu, že až uvidí naši výrobu, odeberou nám výrobní licenci. Opak byl pravdou. Když viděli naše úsilí a fakt, že jsme se nevzdali před problémy “vysekli“ poklonu a nabídli nám pomocnou ruku při financování projektu. Z mého pohledu to bylo velké dobrodružství ze strany kanadského partnera. Jeho důvěry si cením ze všeho nejvíce. Dokázal uzavřít obchodní spolupráci na příštích minimálně padesát let jen gentlemanským podáním ruky. Důvěra v druhého, to byl ten hnací motor, a aniž bychom se blíže znali, dokázali jsme to. Díky Bohu tento vztah je mezi námi stále.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Byla sobota 13.9.2003 ráno. V 6:15 mi doma zazvonil mobilní telefon. Ještě trochu rozespalý jsem jej zvednul. Ozval se mužský hlas: „Dobrý den, tady policie ČR. Jste pan inženýr Křivinka, majitel továrny na Lezníku?“ Odvětil jsem: „Ano, to jsem, co se děje?“ Hlas na druhé straně pokračoval: „ Tak rychle přijeďte do továrny, hoří výrobní hala!“. Už v Poličce byl ve vzduchu cítit kouř, stále jsem ale doufal, že je to jiný objekt. Když jsem ovšem přijel na místo, krve by se ve mně nedořezal. Střecha nad výrobní částí byla v plamenech. Požár zdolávalo více jak 80 hasičů. Kolem třetí hodiny odpoledne byl požár pod kontrolou a dohašován. Nikomu nepřeji ten pohled a pocity, které jsem já a moji blízcí zažívali.

 

Škoda přesahovala 20 milionů Kč. Následným šetřením bylo Policií a odborníky zjištěno, že požár byl založen úmyslně na třech místech za pomocí zápalné látky tak, aby způsobil požár střechy a výbuch propanbutanových, kyslíkových a acetylenových lahví. Bohužel pojištění majetku bylo velmi chabé neboť provoz ještě nebyl zkolaudován.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Co teď? Provoz výrobny byl skutečně zralý na buldozer. Byla to spoušť, co nezničil oheň, zničila voda. V pondělí jsem špatnou zprávu oznámil majoritnímu vlastníkovi. Zde se jeho odvaha a důvěra projevila v plné síle podruhé. Podrželi celý projekt i navzdory tomu, že se české banky odvrátili. I přes vysoké psychické zatížení se všichni naši zaměstnanci jako jeden muž pustili do odstraňování sutin hned druhý den. Také především díky pomoci subdodavatelům se podařilo vyhrabat z popela a zpět postavit provoz tak, že bylo možné jeho otevření 23. května 2004.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Prvotní výroba byla zaměřena na fasádní cihely Novabrik s příslušenstvím a opěrné zdivo Wallbrick (následně Risistone a Novablok). O rok později dostala cihla Novabrik nový rozměr a přišel na trh i Novablock Easy. V roce 2006 jsem přišel s myšlenkou výroby Novabrik Therm za použití perlitu. Přišla tak na svět 2x lehčí cihla s úžasnými vlastnostmi. Počátkem roku 2008 byl sortiment obohacen o dlažbu Tri-Lock. V roce 2011 jsem uvedl do života svůj patent zahradních výrobků Stavoblock.

 

Rok 2011 se stal velkým mezníkem i v jiném směru. Počátkem června došlo mezi společníky firem Krystal Beset s.r.o. a Novabrik Czech s.r.o. k dohodě o vypořádání vlastnického podílu. Na první pohled jednoduchá transakce, pokud se uzavře mezi rozumnými lidmi. V té chvíli jsem zdaleka netušil, jakého mám proti sobě člověka.

 

Prodeje  podílů se uskutečnily. Vše se zdálo být v pořádku. Bývalý společník a jeho manželka s dcerou, kteří pracovali ve firmě, využili svůj zlomyslný potenciál a zneužili veškeré informace, ke kterým měli přístup. Po svém odchodu se pokusili firmu Novabrik vydírat. Diktovali podmínky pro nákup výrobků pod výhrůžkou, že pokud na ně nepřistoupíme, zahájí vlastní výrobu a zničí Novabrik. Neváhali na mne napsat pomlouvačný dopis majoritnímu vlastníkovi do Kanady. Bezvýsledně. Podali trestní oznámení – činnost jim vlastní. Opět neúspěšně. Jejich zlomyslné počínání trvá dodnes. Firmu Krystal Beset nechali téměř zaniknout a nazývají se novým jménem. Dnes tento krok hodnotím jako jeden z nejpodstatnějších, který jsem kdy v podnikatelském životě udělal. Byla to zkušenost, která mě a naši firmu posunula a stále posouvá hodně dopředu.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V současné době se soustředíme na zvyšování kvality výrobků a dalším inovačním krokům ve výrobě všech produktů Novabrik.

 

Firma Novabrik Czech s.r.o. si prošla za své životní období mnoha pády a vzestupy. Právě díky své bohaté historii, kdy ji mnohdy osud nepřál, potvrdila fakt, že je skutečně stabilní firmou s jediným cílem – vyrábět stále lepší a dokonalejší produkty a dát českému bydlení kus kanadské kvality.